+420 777 817 021

info@artagent.cz

Jan Řezníček

Jan Řezníček se narodil 3.9. 1990 v Praze. Vystudoval obor činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po studiích hostoval v Hadivadle a v Huse na provázku. Následně hrál tři sezóny v Městském divadle ve Zlíně a hostoval v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Nyní účinkuje v Praze v divadle Na Jezerce, Bez zábradlí, Kalich a od roku 2019 účinkuje na Shakespearovských slavnostech v inscenaci Zimní pohádka.
Od roku 2023 se aktivně věnuje dabingu a moderování.
Na televizních obrazovkách se objevuje v produkcích TV Nova ( Ulice, Kriminálka Anděl, Iveta 2, Pád domu Kollerů), FTV Prima (Hořký svět, Dobré zprávy), Česká televize (Most!, Dobré ráno, Brno 2), Televize Seznam (Lajna) a také ve slovenských produkcích (Iveta 2).
Je velkým odivovatelem Jana Wericha. Werichův citát „Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“ ho inspiruje a motivuje v celém životě.

Sára Korbelová

OCENĚNÍ: 

Cena Emmy 2020, v kategorii krátkometrážních seriálů za seriál #martyisdead

Cena za nejlepší seriálovou tvorbu 2023 na 55. ročníku filmového a televizního festivalu Otty Hofmana za seriál Sex O´Clock

 

Lucie Polišenská

Marek Adamczyk

Po letech zanedbávání školních povinností na Gymnáziu Oty Pavla v Radotíně usoudil, že mu prospěje, když nebude mít při studiu možnost tolik sedět, a nastoupil na Divadelní akademii jako posluchač oboru činoherní herectví. Pod pedagogickým vedením Ladislava Mrkvičky, Jany Hlaváčové a Jana Šťastného školu absolvoval mimo jiné rolí barona Tuzenbacha v Čechovových Třech sestrách nebo Toffola Mrťafy v Goldoniho Poprasku na Laguně. Během studií také natočil svůj první celovečerní film Lidice, kde ztvárnil postavu Václava Fialy.

Po půlročním intermezzu, které strávil na stáži na londýnské Rose Bruford College, nastoupil do angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Po pěti sezonách pak přijal nabídku angažmá v divadle Na Vinohradech, kde působí i v současnosti.

Je také vyhledávaným filmovým a seriálovým hercem. Kromě již zmíněných Lidic ztvárnil například ústřední postavu Pavla v dramatu Dana Wlodarczyka Zloději zelených koní nebo jednoho ze svérázných členů dabingového studia Zero v komediálním seriálu Dabing street režiséra Petra Zelenky.

O svých zájmech příliš nemluví, ale v zásadě je rád vždy, když může dělat něco zajímavého, ať už se učí surfovat na portugalském pobřeží, hraje si na chataře na samotě v posázaví nebo vysvětluje u piva kamarádům, že pravda a ctnost jsou křehké  pojmy, o které je třeba aktivně pečovat, jinak se jejich význam časem vyprázdní.

Petra Bučková

Herečka s divokým naturelem. Má široký areál rozšíření. Od savan ztřeštěnosti, přes pichlavou satiru mírného pásma až po tajgu tragiky. K jejímu vyhynutí přispívá stálost a jediná škatulka, do které ji můžete lapit, je fotopast.

Když vyrostla v Táboře do výšky 174 centimetrů, řekla si, že to stačí, utrhla své slovensko-maďarské kořeny a v sedmnácti odešla z domu. Na JAMU ji vzali hned napoprvé, přestože se málem nevešla do dveří. Během prvního semestru ze sebe vyzpívala 10 kilo a díky akrobacii, baletu a karate prošla metamorfózou do podoby, jak ji známe dnes.

Má potápěčský kurz PADI a nebojí se jít do hloubky ani v kůži silných postav. V minisérii Jitřní záře získala hlavní roli a do postavy matky se ponořila i ve webovém thrilleru #martyisdead. Ten se stal v roce 2020 prvním českých seriálem, který vyhrál prestižní mezinárodní cenu Emmy. Na obrazovku se ale výrazně otiskly i její vedlejší postavy ze seriálu Ochránce a filmu Uzly a pomeranče.

S kaskadéry trénuje CQB a střelbu, aby mohla zabíjet a zasahovat v českých kriminálkách, jako jsou Hlava Medúzy, Vraždy v kruhu, Polda, Specialisté nebo Šéfka. A s chutí se sklouzla po mýdle soap opery Ordinace v růžové zahradě.

Doma je v Praze a za muže má Rakušana. Komunikační bariéry jsou jí ale cizí. V puse má hned několik jazyků a často je vyplazuje ve filmech a seriálech zahraniční produkce. Ten anglický v Haunted (Netflix), Carnival Row (Amazon) nebo v The Wheel of Time. Američané ji nejčastěji obsazují do židovských hrdinek temných časů 2. světové války. Německy si zahrála v Decision Game (Amazon) a Home Is Here a její francouzština zazněla v seriálu Totems (Amazon).

Po absolutoriu JAMU prošla několika angažmá. Od Bezručů, přes HaDivadlo až po Husu na provázku, aby se nakonec chytla Havlova balkonu v Divadle Na zábradlí. Tam nyní perlí v inscenaci Ingmara Bergmana Persony v roli Marianne. Průpravu však získala v klasice všech klasik. Má za sebou hlavní roli jako Macbeth, představení Othello v anglickém originále a Višňový sad. Za představení Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla Juráčka získala cenu Alfréda Radoka a protože miluje přesah, hrála ve Zběsilosti v srdci podle Davida Lynche a v punkovém kabaretu Psychóza ve 4:48. Jednou za čas naskočí na létající cirkus Listování Lukáše Hejlíka.

Její srdcovou záležitostí je audio tvorba. Mikrofon totiž člověk neošálí. Hraje v rozhlasových hrách a četbách na pokračování. Její hlas zazněl v románu Milenec Lady Chatterleyové (D. H. Lawrence), v novele Do tmy (Anna Bolavá) a v povídkách Noční učitelky (S. Anderson). Dvakrát byla nominována na nejlepší herečku v anketě Neviditelný herec.

Na první pohled je Petra Bučková femme fatale střihu Evy Green. Umí být ale taky pěkná zrůda. V Listování se v mžiku přesmykne z uřvaného fracka do úlisného baliče nevinných dívek. A přestože má v sobě divokost, hravě ji zkrotí do škrobené učitelky vlastivědy.

Její hlavní pracovní metodou je totiž empatie. Umí se naladit na frekvenci ostatních a buňky v těle se jí přeskupují podle toho, co si obleče. Jenom díky tomu mohla dvanáct let působit jako Zdravotní klaun. Tam se totiž bez citlivé DNA (Dokážu Navnímat Atmosféru) neobejdete.

OCENĚNÍ: cena Emmy 2020, v kategorii krátkometrážních seriálů za seriál #martyisdead

Voicereely:

Četba na pokračování

 

Reklamní ukázka

Jan Šťastný

Herec Jan Šťastný se narodil v roce 1965 ve Zlíně. Na televizních obrazovkách se objevoval už od dětství, například v seriálu Jedno malé sídlisko (1978) nebo v pohádce Za humny je drak (1982).  Herectví vystudoval na pražské DAMU, po studiích pak vystupoval na prknech Národního divadla. V roce 1992 přijal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působí dodnes.

Jana Šťastného proslavily především seriály. První velkou roli získal v seriálu Rodáci, známý je také kvůli svým rolím v seriálech Život na Zámku či Zdivočelá země. Velkou popularitu se mu podařilo získat díky seriálům Pojišťovna Štěstí a Ordinace v Růžové zahradě. Zahrál si i v oceňovaném Vyprávěj, objevil se také v divácky oblíbeném Labyrintu (2017) a mnoha dalších. V současné době jste ho mohli vidět v seriálech Krejzovi a Slunečná.

Co se filmografie týče, diváci jej mohli vidět v legendárním snímku Je třeba zabít Sekala či komediálním snímku Václav a v celé řadě televizních filmů.

Honza se také aktivně věnuje moderování, rozhlasové tvorbě, audioknihám a dabingu, přičemž několikrát propůjčil hlas takovým hvězdám jako je Antonio Banderas nebo Mel Gibson, jeho typický sametový hlas mohou diváci zaslechnout i v četných zahraničních seriálech.

Adam Ernest

Herec, textař a scénárista Adam Ernest se narodil v Praze. Po maturitě na gymnáziu nastoupil na DAMU, obor činoherní herectví. Během studia obdržel cenu Jiřího Adamíry za mimořádné tvůrčí úspěchy v průběhu studia, následně nastoupil do angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Zde působil od roku 2016 – do roku 2023 a kromě mnoha divadelních rolí se angažoval i jako režisér a autor – jeho prvotinou byla inscenace Černá sanitka, která vznikla ve spolupráci s Člověkem v tísni jako program pro děti z vyloučených lokalit. V říjnu 2024 pak premieroval svou další autorskou inscenaci A vybuchla Setuza.

V rámci seriálové tvorby na sebe poprvé upozornil v seriálu Mordparta, následovaly úspěšné Kukačky nebo seriál Hvězdy nad hlavou, Na vlnách Jadranu či Bodyguardi. První zásadní filmovou rolí pak je Pája Poulíček v kultovní komedii Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre režiséra M. Pohla (Řezník), Milan Paumer v Bratrech režiséra Tomáše Mašína a hlavní role „Adama“ ve snímku Jedna noc Davida Laňky, na němž spolupracoval i jako autor všech písňových textů.

A co o sobě říká?

Pro někoho odnikud se každý pohyb stává návratem, poněvadž nic nás k sobě nepřitahuje tak silně jako prázdno.“ (O. Tokarczuková)

Filip Kaňkovský

 

Filip Kaňkovský se narodil 1. 5. 1985 v Praze.

V letech 2006-2009 studoval hru na klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Poté studoval pod vedením E. Salzmannové a A. Švehlíka v letech 2009 – 2015 obor činoherního herectví na DAMU.
Od roku 2014 je v angažmá v Národním divadle. Hostoval například v divadle Komedie, v divadle Minor a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Je členem divadelního uskupení Tygr v tísni.
Mezi jeho významnější filmové role lze zařadit roli Špíny ve filmu …a bude hůř. Dále pak role Choppera ve filmu Serena (rež. S. Bier), roli Zdeňka Zahrádky v Příběhu kmotra (rež. P. Nikolaev) a v oceňovaném filmu P. Bebjaka, Čiara.
Objevil se také v několika seriálech 1890, Čtvrtá hvězda, Případy 1. oddělení, Policie Modrava, v dokumentárním filmu Návrat do Adriaportu (rež. A. Babanová) a ve studentském filmu Haka (rež. A. Hobzik), na kterém i dramaturgicky spolupracoval a který získal ocenění Český tučňák. Filip spolupracuje také se zahraničními produkcemi.
Kromě divadelní a filmové práce se také věnuje rozhlasovým hrám, je frontman a klávesista kapely Green Småtroll (kapela získala žánrovou cenu Anděl 2009 v kategorii Ska & Reggae za album Rude Jazz) a reggae selector  pod pseudonymem Papa Kani.
Filip Kaňkovský působí jako muzikant i s dalšími kapelami a interprety a začíná se věnovat scénické hudbě.

Lenka Zahradnická

Ulice, Taxi 121

Herečka Lenka Zahradnická se narodila v Praze. Už od šesti let hrála, zpívala a tančila v divadelním spolku Radar, kde se objevuje dodnes.Po studiu na gymnáziu se rozhodla zkusit své štěstí na DAMU. Poté absolvovala obor činoherní herectví pod vedením .D. Ullrichové, J. Nebeského, E. Salzmannové a A. Švehlíka.

Od roku 2005 se začala Lenka Zahradnická objevovat v televizi. Největší popularitu jí přinesla role jemné Aleny „veverky“ Veverkové v seriálu Ordinaci v růžové zahradě 2. O rok později se objevila ve filmu Vratné lahve. Mezi nejzajímavější role patří Lenka Fořtová ve Svatbách v Benátkách nebo Kateřina v Drahých sousedech.

Z divadelních rolí ráda vzpomíná na Grušenku z inscenace Bratři Karamazovi, kterou si zahrála ještě jako studentka DAMU v divadle Disk. Roku 2011 byla členkou uměleckého souboru Městskédo divadla v Kladně, kde ztvárnila několik zajímavých rolí např. v režii D. Špinara. Nyní působí na volné noze. Vidět ji můžete nepř. v divadlech MeetFactory, A studio Rubín, Divadlo Radar, Divadlo A. Dvořáka Příbram… Každé léto také hraje na Letních Shakespearovských slavnostech v Mnoho povyku pro nic.

Lenka ráda tráví volný čas se svou rodinou a fenkou Františkou nejlépe v přírodě.
Když se přidá dobré víno a něco dobrého na zub – je prostě šťastná. Lenka má ráda pohyb a sport všeho druhu. Vyzkoušela například závěsné šály, kickbox, akrobatické trampolíny, aerobik, posilovny a vlastně je málo věcí, které nevyzkoušela. Nyní propadla jôze a pilates a už má vyhlídnutou pozemní akrobacii:-).
Jestli existuje fobie na lidskou hloupost a lhostejnost, tak jí zaručeně má. A taky není kamarád s hady a pavouky.
Domluví se anglicky a učila se francouzsky.
Zajímavost: je to plačka-umí se napovel rozbrečet 😀
„Vždycky když po mě někdo chce ať o sobě něco řeknu nebo napíšu, začnu být lehce vystresovaná. Abych náhodou nevypadala, že jsem namyšlená, hloupá, trapná a nebo přechytralá. Nicméně ten pokus i s těmito riziky učiním, tak si udělejte úsudek, jaký chcete. Nejjednodušší bude začít tím, co o mě říkají ostatní. Jsem prý hezká, přátelská, vtipná, milá, citlivá, upřímná a prý miluju společnost a víno. Vím, že umím být protivná, urážlivá, hysterická-trochu a umím sama sebe perfektně politovat, jak to mám těžké. Nesnáším lež, nespravedlnost a lhostejnost.
Mám ráda zvířata, lidi-někdy, přírodu, moře, slunce, cestování, zážitky, adrenalin, víno, jídlo, sport, svíčky…….je toho strašlivě moc. Jo a ještě mám módní bezlepkovou dietu a z masa jím pouze ryby-a to velmi občas.
A teď už o mě víte skoro všechno. Lenka“

Aleš Bílík

Herec Aleš Bílík (1989) je absolventem činoherního herectví na DAMU. Už během studia na DAMU se zapojil do pohybového projektu Adély Laštovkové Stodolové a tvůrčí skupiny SKUTR s názvem Muži a hostoval například v Národním divadle a Městském divadle v Mladé Boleslavi. Roku 2013 nastoupil do angažmá činohry Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, kde setrval do roku 2015. Poté se vrátil zpět do rodné Prahy na volnou nohu, což mu dalo větší prostor věnovat se práci před kamerou. Později nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských, kde působí dodnes. Zde je k vidění v řadě inscenací jako například Idiot, Evžen Oněgin, Noc bláznů, Čapek nebo Želary. Dále hostuje v Divadle Kalich a hraje v rámci Letních Shakespearovských slavností v představeních Komedie omylů a Zimní pohádka.

Aleš Bílík dostal první větší filmovou hereckou příležitost v televizním filmu Piknik (H. Bočan, 2014), v roce 2016 si zahrál prince v ústřední dvojci pohádky Řachanda a o rok později se objevil v minisérii ČT s názvem Spravedlnost (P. Bebjak, 2017), nebo v sérii Bohéma (R. Sedláček, 2017). Jeho poslední velkou filmovou rolí je rytíř Szimko ve snímku Václava Kadrnky Křižáček. Film získal křišťálový globus za nejlepší film na 52. ročníku KVIFF.

Aleš Bílík se věnuje také rozhlasové činnosti, a moderování.

Zajímají Vás novinky o hercích? Chcete zasílat kalendář akcí? Zadejte...