Kristýna Ryška

Pochází z Rožnova pod Radhoštěm, kde od mala chodila do folklorních souborů a dalších kroužků, které přirozeně vyústily ve studium na Janáčkově konzervatoři v Ostravě obor hudebně-dramatický pod vedením Marie Logojdové. Láska k folkloru ji chytla natrvalo. Po studium nastoupila do angažmá Těšínského divadla, kde dostala velké herecké příležitosti (Maryša, Skřivánek, Slunce pro dva, Motýli) a také cenu ředitele divadla Karola Suzsky. V roce 2008 si ji z celoevropského castingu vybral německý režisér Veit Helmer do hlavní role filmu Absurdistan, který pak úspěšně brázdil světové filmové festivaly, včetně legendárního Sundance Roberta Redforda. Další práce na sebe plynule navazovala. V Česku byla díky tomuto filmu pozvána na konkurz do seriálu Ulice a pět let pak strávila ve společnosti postavy They Nekonečné. Po roce pendlování mezi Českým Těšínem a Prahou se do hlavního města nakonec přestěhovala. Hostovala v pražských divadlech, od alternativních scén, přes komerční zájezdovky až k Národnímu divadlu.  Průběžně se objevuje v seriálech České televize i těch komerčních. Za nejvýraznější postavy považuje roli Ivety ve dvoudílném filmu České televize Metanol a roli Miluše v šestidílné minisérii Hbo Bez Vědomí. Diváci si ji však nejvíce spojí s Irenou ze seriálu Zlatá Labuť. Hraje na klavír, cimbál,flétnu, za nejlepší hudbu považuje tu od The Beatles, ráda jezdí do Itálie, miluje dorty,černý čaj, Valašsko, čte faktografickou literaturu, chtěla by si zahrát s Bradem Pittem, oblíbeným hercem je Belmondo a vždy se ráda podívá na filmy z dílny Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Mimo hereckou práci ji můžete potkat na Poetických večerech, s kterými objíždí republiku. V současné době žije v rodném Rožnově se svou rodinou.

Jakub Koudela

Herec Jakub Koudela se narodil v roce 1992 v Příbrami a v roce 2016 dokončil studium na DAMU.

Je zakládajícím členem pražského souboru Spektákl. V roce 2015 nastoupil do angažmá v Městském divadle v Mostě, kde působil dva a půl roku. Po dvou letech na volné noze nastoupil v roce 2019 na částečný úvazek do Jihočeského divadla, kde jej můžete vidět v inscenacích Hamlet, Perplex, Společenstvo vlastníků, Beckham. Dále jej můžete vidět v inscenaci Edvard II. Kterou nazkoušel pod souborem Depresivní děti touží po penězích. Jakub je také principálem divadelního spolku Šprajc, kde zprodukoval dvě edukativní představení pro studenty a úspěšné představení Pivo.

Na televizních obrazovkách jste Jakuba mohli vidět ve filmu Oběť (M. Blaško, 2022) nebo Jak přežít svého muže (R. Merkner, 2023). Dále hraje v seriálech Sedm schodů k moci, Call my Agent, Na vlnách Jadranu, Specialisté, Policie Modrava. Za zmínku stojí i několik studentských filmů jako Lesapán, Vězení, Máme to? nebo Na Kocourku. Dalším počinem na kterém se podílel i jako scénárista, pomocný režisér a herecký poradce je amatérský film Prach a broky.

Jakub kromě české tvorby již dostal hereckou příležitost i v zahraničních projektech např.
v dokumentárním seriálu evropského formátu Clash of Futures (Jan Peter, Frédéric Goupil, 2017), americkém seriálu Genius nebo Legends II (David Semmel, USA, 2016), německém TV seriálu Die Dasslers (Philipp Stennert, Cyrill Boss, 2015) a filmu the The Zookeeper’s Wife (Nicki Cairo, USA, 2016). Účinkoval také v německém studentském filmu v režii Felixe Ahrense z roku 2015 Am Ende der Wald, který roku 2016 získal Ocenění stříbrného Oskara v LA za zahraniční studentský film.

Kromě divadla a televize se Jakub věnuje i dabingu a namlouvání audioknih. Nadaboval již několik seriálů pro ČT. Pro Studio Virtual pak propůjčil svůj hlas vedlejším postavám z filmu Cinderella (Z. Štěpán, 2015). Pro společnost Albi namluvil několik knih : Hravá čísla, Zpívánky, Parta pac, Lidové říkanky a další.

Jakuba jste mimo jiné mohli spatřit také v reklamách v ČR a Francii.

Aktivně ovládá anglický jazyk, pasivně němčinu a italštinu.

Mezi jeho záliby patří jízda na koni, cestování, sport a posilování, larp a historie. Je také nadšený barista, absolvoval kurz relaxační masáže a je vůdce malého plavidla a to jak na moři tak na řece. Ve volných chvílích rád píše scénáře.

„Miluji příběhy a lidi, co je umí vyprávět. Rád je poslouchám a nechávám volný prostor své fantazii, aby je dokreslila do patřičných absurdit. No a tyto absurdity pak sepisuji. Dále mám rád cestování, poznávání cizích kultur a historie. Můj velký sen je mít dodávku, kterou bych přestavil na obytný van a s ním pak procestoval celou Evropu. Bez konkrétního cíle bych prostě jen jel a poznával svět.

Voicereel Jakuba Koudely: 

Alena Štréblová

Začátky herecké kariéry Aleny Štréblové jsou spjaty s amatérským A-studiem Rubín. Již během studií na DAMU Alena Štréblová hostovala ve Studiu Ypsilon a spolupracovala s divadlem Sklep. Později se přidalo hostování v Divadle Na zábradlí. Postupně vystřídala několik angažmá (Divadlo Komedie, Divadlo Rokoko, Městské divadlo Kladno, Národní divadlo).

Nyní je na volné noze a vidět ji můžete v Národním divadle (Pýcha a předstudek, Mnoho povyku pro nic, Hordubal), ve Švandově divadle na Smíchově (A. Karenina) a A Studiu Rubín (Sween Home Malá Strana).

Za roli Iriny Arkadinové v inscenaci Racek (Daniel Špinar) získala Cenu Českého divadla 2011 za nejlepší ženskou roli.

Z celovečerních filmů, které Alena Štréblová doposud natočila, stojí zejména za zmínku film David mladého začínajícího režiséra J. Těšitele, který měl svou premiéru na posledním Karlovarském festivalu a získal mnoho ocenění na zahraničních festivalech. Alena sama začínala např. ve filmech J. Smyczka Proč? nebo Nemocný bílý slon… Dále byla k vidění ve filmu Rozmarná (M.Hrůza), Cesta z města (T.Vorel), v poslední době ve filmech Hodinový manžel (T.Svoboda) nebo Padesátka (V.Kotek). Alena hojně účinkuje také v seriálech. Z nejaktuálnějších jmenujme alespoň Duch (2023), Odznak Vysočina (2023), Ulice (2019-doposud), Dáma a král (2018), Specialisté (2018), Štafl (2017), Zločin v Polné (V. Polesný, 2015),Vraždy v kruhu (I. Pokorný, 2015), Nevinné lži II. (B. Sláma, 2014), Policie Modrava (J. Soukup, 2014), Vraždy 1. oddělení (D. Wlodarczyk, 2013).

Významnou roli hrála též v československém seriálu Odsouzené (Odsúdené, R. Šveda, P. Bebjak, 2009) z prostředí ženského vězení, kde hrála postavu Lešky, odsouzené farmaceutičky.

Alena Štréblová předávala svůj herecký um a zkušenosti nejen z jeviště, ale také za katedrou. V letech 2001-2003 vedla kurz Základy herectví (obor arteterapie) pro dálkové studium při FF UK – Brno a v letech 2008, 2009, 2013 a 2014 divadelní dílny Dramasteria (kurz činohry).
Alena mluví anglicky a rusky.

Jaromíra Mílová

Herečka Jaromíra Mílová se narodila v roce 1961 ve Varnsdorfu.

V roce 1982 vystudovala Státní konzervatoř v Ostravě pod vedením P. Matouška. Její herecké začátky jsou spojeny s divadlem Ha-divadlo v Prostějově (1980 – 1982) a Západočeským divadlem v Chebu (1982 – 1986). Za roli Alenky v adaptaci pohádky Alenka v říši za zrcadlem (r. F. Hromada) od Lewise Carolla získala v roce 1986 Cenu Zdeňka Hofbauera za ženský herecký výkon.

Jaromíra pokračovala v Činoherním studiu Ústí nad Labem (1986-87) a Divadle pracujících Most (1987-2004). Od roku 1994 konečně přišla na řadu i pražská divadla v čele s Národním divadlem, jehož členkou byla až do roku 2016. Ze starších kusů jmenujme např. Rok na vsi, Antonius a Kleopatra, Idiot, Prvotřídní ženy, Prospaný život, Zkrocení zlé ženy, Sluha dvou pánů a mnoho dalších. Nyní je členkou Městského divadla Kladno, kde Vás překvapí například rolí rozverné managerky Jeanette.

Jaromíra je k vidění též na Zbraslavi v každoročním velikonočním představení Lidové pašije v roli Anděla.

Jaromíra Mílová však nezahálí ani na filmovém poli. Má za sebou četnou řádku rolí. Jmenujme např. filmy Praho, má lásko (povídka Panorama) (M. Černá, 2012), Kráska v nesnázích (J. Hřebejk, 2006), Zapomenuté světlo (V. Michálek, 1996). Za film Báječní muži s klikou (rež. J. Menzel) obdržela v roce 1980 na mezinárodním filmovém festivalu Festival International du Films de Comédie ve Vevey pořádaném Oonou Chaplinovou cenu za ženský herecký výkon. Jaromíra spolupracuje i se zahraničními školami. V roce 2016 získal německý studentský film Am Ende der Wald, kde hraje Jaromíra roli matky české rodiny, stříbrného Oskara v kategorii zahraničních hraných filmů.

Ještě častěji než ve filmu můžeme Jaromíru na televizních obrazovkách vídat prostřednictvím seriálů. Z těch nejaktuálnějších jmenujme např. Zločin v Polné v roli matky Hilsnerové (V. Polesný, 2015), Vraždy v kruhu (epizoda Kamarád v nouzi) (I. Pokorný, 2015), Kriminálka Anděl (I. Pokorný, 2014), Život a doba soudce A.K. (epizoda Kněz) (R. Sedláček, 2014), dále pak např. Hraběnky (J. Brabec, 2007), Dobrá čtvrť (K. Smyczek, 2005), Zdivočelá země (H. Bočan, 1997) a mnoho dalších, pro pamětníky vzpomeňme možná ještě Přátele zeleného údolí (K. Mudra, 1980).

Jaromíra pomáhá v herecké kariéře i dalším mladým talentům. Od roku 2011 vyučuje herectví na VOŠ herecké v Praze, v letech 2009 – 2011 působila jako pedagog na Pražské konzervatoři.

Ve volném čase ráda plave, jezdí na kole, běhá a bruslí. Mezi její koníčky však patří i čistě kulturní činnosti jako je vážná hudba, malířství, hra na kytaru či četba.

Jaromíra hovoří velmi dobře německy. Ukázka z Malého prince zde:

Marie Štípková

Herečka Marie Štípková absolvovala na DAMU v roce 2010. V průběhu studia získala Cenu Jiřího Adamíry a Cenu Valtra Tauba.

Její první filmovou rolí byla produkční Martina z filmu Chyťte doktora (2007, r. M. Dolenský). Dále jste ji mohli spatřit např. ve filmech Anglické jahody (V. Drha, 2008), Cesta do lesa (T. Vorel, 2012) a 8 hlav šílenství (M. Nováková, 2016) a ve filmu Nabarvené ptáče (V. Marhoul, 2019).

Marie Štípková se však věnuje zejména divadlu. V letech 2010-2013 byla na volné noze a hostovala například na Nové scéně Národního divadla, v Divadle Minor, v Divadle Ponec, v A studiu Rubín nebo ve Švandově divadle. Spolupracovala také se soubory Geisslers Hofcomoedianten a BocaLocaLab. Od roku 2013 do roku 2016 byla v angažmá v Městském divadle Kladno, kde účinkovala v celé řadě představení, z těch nejzajímavějších je to například Jentl (režie: J. Nvota) a Brémská svoboda (režie: M. Františák). Za roli Géši Gottfriedové v poslední jmenované inscenaci získala širší nominaci na Cenu Thálie 2015.

Za tutéž roli Marie Štípková obdržela Cenu divadelní kritiky 2015 v kategorii ženský herecký výkon.

Od roku 2017 je v angažmá ve Švandově divadle v Praze. Hostuje také v Národním divadle, v La Fabrice, v A Studiu Rubín, v Divadle Minor a spolupracuje s divadelním souborem BodyVoiceBand. Od roku 2022 hraje v představení Marta na Letní scéně Musea Kampa.

Marie hraje na altsaxofon a ve volném čase se ráda věnuje józe, plave a jejím velkým koníčkem je poměrně netradičně čalounění. Také velmi ráda cestuje a kromě kultury miluje i přírodu a vodáctví.

Tomáš Dastlík

Kristýna Kociánová

Kristýna Leichtová

Kristýna Leichtová se narodila roku 1985 v Plzni.

V roce 2007 absolvovala Pražskou konzervatoř, hudebně-dramatický obor pod vedením Petry Špalkové a Ivana Řezáče.

Už v průběhu studií začala svou kariéru před kamerou. První filmovou zkušeností byly filmy Žralok v hlavě pod režií M. Procházkové a Účastníci zájezdu v režii J. Vejdělka.

Největší popularitu jí získala role Ivy, dcery Tomáše Pacovského, v seriálu Comeback (2008). Další divácky oblíbená byla role Denisy v seriálu Gympl s.r.o. (TV Nova) nebo role policistky Terezy v seriálu  Cesty domů (TV Prima). Dále role Báry v seriálu Dokonalý svět a nedávná Klára Tréblová v seriálu Ohnivý kuře (FTV Prima).

Kromě filmových rolí např. ve filmech Intimity nebo Bastardi natočila i několik krátkých filmů, např. We shoot with love – Pro Elišku (režie Tomáš Bařina). Práci na zahraničním projetu si vyzkoušela poprvé ve filmu Child 44. V roce 2016 se zúčastnila taneční soutěže Stardance aneb když hvězdy tančí. Společně s tanečním partnerem Václavem Masarykem skončili na 5. místě. Ve stejném roce soutežila ve Francii o klíče od Pevnosti Boyard.

Kromě práce před kamerou se věnuje i dabingu, moderování, voiceoverům a nadále se herecky vzdělává. Účastnila se workshopu Nancy Bishop – Brian Caspe – Meisner Technique.

Ještě před započetím studia hrála v Pražském komorním divadle Innu v představení Zadržitelný vzestup Artura Uje (rež. D. Jařab). V průběhu studia konzervatoře působila v Národním divadle, divadle Na zábradlí a v muzikálech (Obraz Doriana Graye a Němcová) v divadle Ta Fantastika.

Po absolvování školy hrála ve Strašnickém divadle, Divadle Hybernia a jakožto plzeňská patriotka působila několik let i na Divadelním létě pod plzeňským nebem. Do roku 2016 byla stálou členkou divadla Komedie. Mezi její nejvýraznější role patřily role Mady v Kebabu, role Dory v Naše třída, Sára ve hře Divoké maso. V současné době ji můžete vidět v divadle Palace (P.R.S.A.), v ostravské Aréně jako Natašu ve Třech  sestrách, v Divadelní společnosti Kamila Střihavky v divadle Metro v představení Tolik hlav. Za zmínku rozhodně stojí představení o generační výpovědi třicátnic s názvem NEVIM v režii V. Štěpánka v A studiu Rubín.

Od roku 2017 spolupracuje Kristýna s polským divadlem Teatr im. Jana Kochanowskiego v Opoli, kde hostuje ve hře Poslední zhasne. http://teatropole.pl/ostatni-gasi-swiatlo/

Zaslechnout jste ji mohli také v radiu, kde namluvila Deník FB matky.

Kristýna mluví anglicky a francouzsky.

Mezi její koníčky patří lindy hop – dobový street dance 30., 40. léta, pole dance a jóga, ráda jezdí na motorce a zpívá. Vlastní řidičský průkaz AM, A1, A2, B1, B.

Je matkou dcerky Dorotky a žije částečně v Praze a Ostravě.

Hlasová ukázka z Deníku FB matky:

Petr Buchta